Zpráva ze zastupitelstva, květen 2016

Poznámka: Tento text byl původně publikován na Facebooku ve skupině Letenská parta. Pro účely publikace na tomto webu jsem ho rekonstruoval ze svých poznámek, znění se nemusí přesně shodovat s původně publikovaným. Jako datum je uvedeno datum konání příslušné schůze.

Abych si odpočinul od ruchu a shonu způsobeného mými sedmi přednáškami na odborné konferenci TechEd DevCon, rozhodl jsem se pondělní večer věnovat fyzicky, duševně i intelektuálně nenáročné zábavě. Totiž návštěvě květnového jednání zastupitelstva městské části Praha 7. Ku potěše a povznesení P. T. čtenářstva Letenské party tímto zveřejňuji své zápisky. Zároveň se tomuto čtenářstvu omlouvám za jednodenní způsobené shora uvedenou pracovní zápřeží. Přesto však jsem se svou zprávou rychlejší, než z veřejných prostředků placení zaměstnanci úřadu, takže spoléhám že mi to prominete.

O zahájení v duchu nejlepších letenských tradic se postaral rozhořčený občan, který žije v Praze, jeho otec žil v Praze, jeho děd žil v Praze a jeho syn bude také žít v Praze. To abychom věděli, že nenadává nějaká náplava. Rozhořčený občan byl rozhořčen z několika naprosto zásadních důvodů, všechny spojené se zanedbanou ruinou domu na ulici Dukelských hrdinů.

Jako zásadní se jeví zejména tyto problémy: Za prvé, majitel zanedbaného domu není z Prahy. Za druhé, vlastní nemovitost a jeho hlavním cílem je vydělat mrzký peníz, nikoliv sloužit ku povznesení svého okolí, což je v naší rozvinuté socialistické společnosti morálně nepřijatelné a mělo by se tomu tudíž všemi prostředky zabránit. Za třetí, chce ve vnitrobloku postavit objekt garáží, který je větší, než jak garáže nezbytně nutně podle normy musejí být, což se v oblasti, která překypuje parkovacími místy a občané se v prázdných ulicích ztrácejí a poté bezcílně bloumají, jeví býti zbytečným. A konečně, když se plán navrhovaného objektu zvětší z měřítka 1:200 na 1:100, je dvakrát větší a to je prostě již příliš, jak rozhořčený občan dokazoval s potištěnou plachtou v ruce.

V duchu hesla “keep Letná weird” se rozhořčený občan dočkal u lidosprávy zastání a bylo mu sděleno, že tato jest proti. Což není nic překvapivé, nebo lidospráva jedná dle svého vůdčího principu, že po dobu její vlády nesmí postavit nikdo nikdy nikde nic a už v žádném případě na tom nesmí nic vydělat. Sice o tom rozhoduje vesměs státospráva, ale lidospráva dělá vše proto, aby ruina v centru čtvrti zůstala co nejdéle. Ostatně, je tam tak dlouho, že si už zaslouží památkovou ochranu.

Otevřené město

Další část jednání byla věnována otevřenosti a svobodnému přístupu k informacím. MČ Praha 7 se hlásí do spolku Otevřená města, což musí schválit zastupitelstvo. V této souvislosti starosta pronesl poněkud rozpačitý projev ze kterého vyplynulo, že si plete otevřený software, otevřená data a nejspíš i otevřenou zlomeninu. Ale hlavně že to je otevřené, protože otevřené je dobře a je to ten správný buzzword. Celkově to dost připomínalo proslulé informatické projevy chovance t. č. v péči ministerstva vnitra, které vznikají podle hesla “dodejte mi ta správná klíčová slova a já už si je do vět poskládám sám”. Že se v odborných termitech nevyzná starosta je vzhledem k jeho vzdělání pochopitelné. Smuté je, že se materiálu neujal někdo schopnější. I když najít mezi současnou vládnoucí garniturou Prahy 7 někoho zaměřeného na data a ne kecy je úkol nesnadný.

Došla řeč i na systematické poušování zákona o svobodném přístupu k informacím, v rámci kterého MČ Praha 7 nezveřejňuje úplné odpovědi na dotazy v případě, že je odvoláním nebo jiným postupem donucena vydat více, než původně plánovala. V takovém případě jsou veřejnosti dostupné toliko prvotní odpovědi, nic dalšího. Poněkud svébytnou doktrínu “poskytnutí nerovná se zveřejnění”, která je nepochybně velice kreativním výkladem § 5 odst. 3 InfZ, přišel po krátkém hledání hájit přivolaný vedoucí útvaru interního auditu. Starosta při této příležitosti otázku přeformuloval tak, že nedávala smysl, což je vzhledem k jeho vzdělání nepochopitelné. Jeden by očekával, že syntaktickou a sémantickou analýzu mluveného slova bude jazykovědec zvládat dobře. Pro mne je to poučení, že příště budu muset při komunikaci se starostou užívat pouze krátkých holých vět. Výsledku jsme se nicméně nedobrali.

Stejně tak jsme se nedobrali smysluplného výsledku v případě žádosti občana o poskytnutí seznamu proplacených faktur za posledních několik let. V rozsahu, který snadno vytvoří jakýkoliv účetní systém během několika sekund. MČ si vyžádala za získání a anonymizaci dat 6000 Kč. Závěrem tazateli přislíbila, že do tří měsíců data sama zveřejní bezplatně. Tak se samozřejmě nestalo. K věci se poměrně obšírně leč nepříliš srozumitelně vyjádřil místostarosta Vyhnánek i starosta Čižinský. Argumentovali tím, že částka byla za anonymizaci (což není pravda, úřad si jako “mimořádně rozsáhlé vyhledávání” chtěl nechat zaplatit i zpracování výstupů) a přislíbili, že data budou zveřejněna do konce května. Tak uvidíme, zda to stihnou.

V oblasti informační otevřenosti na tom Praha 7 vůbec není dobře. Ihned po nástupu současné garnitury výrazně stoupl počet rozhodnutí o odmítnutí žádostí o informace. Nyní máte 10 % šance, že vaše žádost bude odmítnuta, čímž se MČ Praha 7 dostává na úroveň takových bašt průzračné komunální politiky, jako je třeba Praha 8 nebo 10. Před nástupem “otevřené” party k moci byl počet zamítnutých žádostí poloviční.

Na štíru je MČ Praha 7 také se zveřejňováním vyžádaných informací, které jí ukládá zákon. Zásadně nezveřejňuje informace poskytnuté dodatečně, na základě úspěšného odvolání nebo stížnosti. Po delším hledání úspěšně nalezený vedoucí odboru interního auditu přišel s odvážnou konstrukcí, že takto vydané informace se nezveřejňují. Řečeno volně s klasikem, při svém postupu vycházel pouze ze svého vnitřního přesvědčení a nenechal se zmást ani platnou právní úpravou.

Autor je přesvědčen, že s tímto přístupem se MČ Praha 7 stane tou nejzářivější ozdobou spolku otevřených měst.

Humanita bez hranic, ovšem za cizí

Dalším bodem programu byla změna pravidel fungování Humanitního fondu MČ Praha 7. Klasický mechanismus zahrnující existenci správní rady, která rozhoduje o činnosti a kontroluje účelovost využití poskytnutých finančních prostředků, se ukázal být pro aktivní páchání dobra za cizí peníze příliš omezující. Pročež byla správní rada bez náhrady zrušena a o darech rozhodují výhradně a bez jakékoliv kontroly politické orgány, které má současná parta plně pod kontrolou.

Hluk z pouti

Jedním z dobrodiní, kterými se vládnoucí spolek rozhodl obdařit Prahu 7 je i snížení hlukové zátěže z Matějské pouti. V této souvislosti starosta na popud rady rozeslal supliky na všechny strany, najmě pak Hygienické stanici Hl. m. Prahy. Úsměvným detailem je, že jim nebyl schopen poslat ani správné usnesení rady, takže si HSHMP početla o dodatku smlouvy na dodávku úklidových služeb, ale to je jenom takový detail dokládající, v jakém rozkladu radnice je.

Suplika byla hygienickou stanicí odmítnuta a tato žádná měření - stejně jako v předchozích letech - neprováděla. Ostatně ani provádět nemůže - nemá čím. A i kdyby prováděla, nemůže s tím nic dělat, neboť za hluk ve smyslu příslušného zákona se nepovažuje hluk způsobený hlasovými projevy fyzické osoby a zvuk z produkce hudby provozované ve veřejném prostoru. Hygiena tedy s Matějskou nemůže nic dělat.

Musíme se tedy spolehnout jenom na citlivé čivy páně místostarosty, podle kterých byla hlučnost nižší. Představil nicméně ambiciózní plán vybudování speciální antihlukové zásahové jednotky Městapa, která vybavena hlukoměry bude hluk měřit. Co bude dělat s naměřenými údaji, které budou z principu bezcenné, je autorovi této svodky bohužel záhadou. Nicméně celkově iniciativu vnímá pozitivně. Ve srovnání s Hummery a vznášedly je hlukoměr hračka nepříliš nákladná. A pravidlo “kdo si hraje, nezlobí” bude platit i zde - každý polopolicajt, který bude pobíhat s měřákem kolem kolotočů představuje méně o jednoho polopolicajta, který bude prudit v ulicích.

Autor tímto činí veřejný příslib: Z vlastních prostředků zakoupí a Městské části věnuje jeden hlukoměr. Za předpokladu, že mu MČ písemně zaručí, že udělá vše co bude v jejích silách, aby hlukoměrem vybavený strážník po dobu konání akcí na Výstavišti měřil a nijak jinak neškodil.

Optimistický závěr

Bohužel, po předchozím tématu jsem musel jednání zastupitelstva předčasně opustit, neboť moje jakovlčice už stály v předsíni s nohama křížem. Přineslo-li projednávání zpráv o činnosti výborů a další body nějakou neočekávanou kratochvíli, bude o tom muset laskavé čtenáře informovat někdo jiný.

Opustiv budovu někdejší Plánovací komise jsem si povšiml zákazu vstupu se střelnou zbraní, který je nevím z jakého důvodu a z čí autority vyvěšen na vstupu z nábřeží. U vstupu z ulice Na Ovčinách jsem jej nenašel. Budete-li tedy chtít na některém z příštích jednání své volené zástupce vystřílet, jděte laskavě bočním vchodem.

Poslední aktualizace: 16. 5. 2016. Kompletní historii změn najdete na GitHubu.